Co kdyby se učení matematiky jako mávnutím kouzelného proutku proměnilo v zábavnou hru? Nemusíte snít, aby se tohle přání proměnilo ve skutečnost. Stačí si pro vaše školáky ve věku 6 až 9 let stáhnout zábavnou vzdělávací hru Matemág a dát jim šanci objevovat svět magie plný matematických výzev a rébusů vycházející z úspěšné Hejného metody výuky matematiky.
Pravděpodobně už jste o Hejného metodě někdy slyšeli. Staví především na radosti z objevování, z vlastního poznávání, která živí motivaci nezbytnou pro efektivní učení. Děti nedrilují nic, čemu by nerozuměly, a neučí se zbytečné věci nazpaměť, naopak samy přichází na nejrůznější způsoby řešení úloh. Pohání je v tom jejich vlastní – a dětem zcela přirozená – zvídavost. Každá úloha v Matemágovi tak představuje výzvu, která nenudí, ale zároveň není nepřekonatelně těžká. Úspěch zaručuje také fakt, že hru její autoři vyvinuli ve spolupráci s odbornými lektory metody a jejím vlastním tvůrcem profesorem Milanem Hejným.
Hejného metodou učí matematiku přibližně 750 ze 4 100 základních škol v Česku. Matemág tak slouží jako drobná ochutnávka Hejného metody i pro děti, v jejichž třídě se nevyužívá. Pro rodiče může být zase přiblížením jiného způsobu výuky matematiky.
Matemága si zahraje v Česku každý desátý školák či školačka.
Hejného metoda vychází z 12 základních principů, které skládá do uceleného konceptu tak, aby děti objevovaly matematiku samy a s radostí. Vychází ze 40 let experimentů a prakticky využívá historické poznatky, které se v dějinách matematiky objevují od starověkého Egypta až do dnešních dnů. Jejich kompletní přehled najdete na webu h-mat.cz/principy. Každý z nich má své opodstatnění a vede k funkčnímu systému. Vyzdvihneme některé z nich. Jedním z důležitých principů je rozvoj osobnosti, resp. podpora samostatného uvažování dětí. Cílem je, aby se sebou děti nenechaly v životě manipulovat. Proto učitel v hodině nepředává hotové poznatky, ale své žáky učí argumentovat, diskutovat a vyhodnocovat. Přátelé z řad rodičů, ruku na srdce, nehodilo by se nám na pár let vrátit do školy a dostat takovou možnost v prvních ročnících naší základní školy?
Dalším principem je skutečná motivace v podobě „Když nevím a chci vědět“. Proto jsou všechny matematické úlohy postavené tak, aby děti jejich řešení bavilo a samy na ně přicházely. Úlohy přitom vychází z vlastních zážitků dětí a z kontextu reálného života, který znají. Například „šijí šaty“ pro krychli, a tím se automaticky učí, kolik má krychle stěn, kolik vrcholů a jak vypočítat její povrch.
Z vlastního úspěchu mají radost, zároveň se motivují a těší na další, třeba i náročnější výzvu. Významným principem je také práce s chybou. Hejného metoda využívá chybu jako prostředek k učení. Analýza chyby vede k hlubší zkušenosti, díky které si děti daleko lépe pamatují to, co se naučily. Navíc je pedagogové podporují, aby chyby našly samy. V neposlední řadě je důležitá také tzv. přiměřená výzva, proto učebnice obsahují úlohy všech obtížností, aby slabší žáci prožívali stejnou radost a nepociťovali úzkost a hrůzu z dalších hodin matematiky. A podstatná je i podpora spolupráce a myšlenka, že poznatky se rodí díky diskuzi.
Naše povídání o realitě výuky Hejného metody na pražské Základní škole Táborská začíná učitel matematiky Štěpán Ročák odhalením, že jako student neměl k matematice moc vřelý vztah. Způsob tradiční výuky mu nevyhovoval. „Na vysoké škole jsem se setkal s odlišným přístupem a v roli žáka mě matematika chytla a nakonec jsem zjistil, že jí rozumím,“ vysvětluje s úsměvem Štěpán, který vlastně studoval, jak podle Hejného metody učit matematiku na základní škole.
Aktuálně má za sebou tři roky praxe, v září začal učit čtvrtým rokem, a dokonce se už jako externista na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy podílí na výuce dalších budoucích učitelů matematiky, kteří budou aplikovat konstruktivistický způsob výuky, tedy klást důraz na vlastní aktivitu žáka, respektive studenta. „Když mám myšlenky metody někde představovat, jako první vždy zmiňuji radost z úspěchu. Když vidím radost dětí z toho, jak úlohu samy vyřešily, má radost je dvojnásobná,“ pochvaluje si Štěpán a dále zdůrazňuje, že Hejného metoda není jenom o známkách. „Podporujeme to, aby se žáci učili, protože chtějí. Protože chtějí zažít radost, ne protože chtějí dostat jedničku,“ doplňuje.
Učitelé matematiky formou Hejného metody pracují s učebnicemi, které tým lidí kolem profesora Milana Hejného vydává. Potřeba poznávat je člověku vrozená, nejvíce to je vidět u dětí. Kdo z nás nezažil alespoň jednou nekonečný rozhovor s dítětem, které neúnavně pokládalo otázky začínající slovem Proč…? Dítě tak uspokojuje svou potřebu mezi tím, že neví, ale chce vědět. Dobrý učitel by měl tento přirozený zájem u dětí podpořit. To může udělat například tím, že zadá úlohu, která bude mít reálný kontext, který je malým školákům blízký.
„Například pracujeme s prostředím autobusu. V první třídě jsme vyráběli papírové autobusy. Jeden žák, řidič, držel autobus a ostatní žáci, cestující, k němu přistupovali a tvořili dlouhého hada. Později jsme živé cestující nahradili krychličkami, které jsme v autobusu vozili. Žákům jsem dával stále obtížnější otázky, které u nich vyvolaly potřebu si cestu nějakým způsobem evidovat. Nikdy bych sám nevymyslel tolik zajímavých způsobů, které se objevily ve třídě. Žáci tak pracovali se sběrem dat a s jejich evidencí v tabulce,“ vysvětluje učitel Štěpán Ročák.
V dalších úlohách zase děti s papírovými bankovkami a mincemi nakupují v obchodě. Pokud není úloha sama o sobě pro žáky motivační, může ke vzbuzení zájmu posloužit tematická písnička, otázka, krátká hra nebo třeba hádanka.
Prostřednictvím 12 principů a zkušených pedagogů si Hejného metoda výuky matematiky klade za cíl vychovat z dětí kriticky myslící jedince, kteří rozumí matematice a používají logické myšlení. Vzdělávání se neřídí úrovní přijímacích zkoušek, ale naopak směřuje k uplatnění v životě. „Výzkumy prokazují, že děti vzdělávané Hejného metodou, mají stejné šance zvládnout přijímací zkoušky jako jejich vrstevníci, vzdělávaní klasickou metodou. Skupinová práce v kombinaci s individuálním přístupem nám dávají větší prostor pro to, abychom rozvíjeli děti do jejich možného maxima, a to nejen v matematice,“ uzavírá Štěpán Ročák.
Ne nadarmo provází Hejného metodu motto: „Hleď, aby tvoje snaha naučit žáky matematice nepřevýšila tvoji snahu vychovat z nich slušné lidi.“
Jak se Hejného metoda výuky matematiky promítá do vzdělávací hry Matemág, kterou si v Česku ročně zahraje každé desáté dítě, se dočtete v článku Kdo je čaroděj Matemág a co dětí učí?
Monika Brothánková
10. 12. 2020